{"id":800,"date":"2026-01-15T11:14:26","date_gmt":"2026-01-15T10:14:26","guid":{"rendered":"https:\/\/odas.ujep.cz\/?page_id=800"},"modified":"2026-03-25T15:48:18","modified_gmt":"2026-03-25T14:48:18","slug":"nabidka-vyzkumnych-temat","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/odas.ujep.cz\/en\/nabidka-vyzkumnych-temat\/","title":{"rendered":"Available Research Topics"},"content":{"rendered":"<p class=\"wp-block-paragraph\">On this page, you will find an <strong>overview of current research topics<\/strong> offered to students as part of the ODAS department's activities. The topics can be pursued as term papers as well as final thesis projects. If you are interested in any of these areas or have your own research topic proposal, please do not hesitate to contact us.<\/p>\n\n\n\n<hr class=\"wp-block-separator has-alpha-channel-opacity\"\/>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong>Segmentation, Classification and Tracking of Objects in Microscopic Images<\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/zbysek-posel\/\">doc. RNDr. Zby\u0161ek Posel, Ph.D.<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">The topic focuses on the use of image processing methods for the segmentation and detection of objects in images, primarily originating from optical microscopes of collaborating laboratories, and, in selected cases, on tracking the movement of objects within a sample. Examples include the detection and classification of immune system cells, the detection and tracking of microscopic organisms in various environments, or the detection and classification of diatoms in water. The aim is to implement modern object segmentation methods based on both machine learning and classical algorithms such as watershed, and to enable maximum automation of the entire process.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Theses In Progress \/ Defended Theses (can be found in STAG):<\/p>\n\n\n\n<ul class=\"wp-block-list\">\n<li>Cell Segmentation from Fluorescence Microscope Images (2022)<\/li>\n\n\n\n<li>Cell Segmentation in Microscope Images (2024)<\/li>\n\n\n\n<li>Creating Bounding Boxes in Cell Images Captured by an Optical Microscope (2025)<\/li>\n<\/ul>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong>Electromyographic Signal Processing<\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/zbysek-posel\/\">doc. RNDr. Zby\u0161ek Posel, Ph.D.<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">The topic focuses on the use of advanced electromyographic signal processing methods (classical decomposition methods or neural network-based methods) to reconstruct the activity of individual motor neurons from surface electrode measurements. The goal is to develop a comprehensive tool that provides detailed insight into the function of the examined muscle without the need for invasive intervention, and which can be beneficial for physicians and physiotherapists during various examinations.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Theses In Progress \/ Defended Theses (can be found in STAG):<\/p>\n\n\n\n<ul class=\"wp-block-list\">\n<li>Computer Decomposition of Surface Electromyographic Signals (2024)<\/li>\n\n\n\n<li>Application of Recurrent Neural Networks for Electromyographic Signal Processing (2026)<\/li>\n<\/ul>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details has-normal-font-size is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong>PhysioConnect.cz: Zpracov\u00e1n\u00ed sign\u00e1l\u016f z jednotek intenzivn\u00ed p\u00e9\u010de <\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/zbysek-posel\/\">doc. RNDr. Zby\u0161ek Posel, Ph.D.<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">T\u00e9ma se zam\u011b\u0159uje na pr\u00e1ci s re\u00e1ln\u00fdmi diagnostick\u00fdmi daty, zejm\u00e9na sign\u00e1ly arteri\u00e1ln\u00edho a nitrolebn\u00edho tlaku, kter\u00e9 vznikaj\u00ed na jednotk\u00e1ch intenzivn\u00ed p\u00e9\u010de v \u010cR. C\u00edlem je aplikovat pokro\u010dil\u00e9 metody datov\u00e9 v\u011bdy v\u010detn\u011b AI zejm\u00e9na pro detekci anom\u00e1li\u00ed v sign\u00e1lech, pro v\u00fdpo\u010dty klinicky v\u00fdznamn\u00fdch parametr\u016f typu cerebr\u00e1ln\u00ed perfuzn\u00ed tlak nebo pro tvorbu  softwar\u016f pro \u00fa\u010dely anotace a tr\u00e9nov\u00e1n\u00ed pokro\u010dil\u00fdch metod strojov\u00e9ho u\u010den\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">\u0158e\u0161en\u00e9 pr\u00e1ce:<\/p>\n\n\n\n<ul class=\"wp-block-list\">\n<li>Po\u010d\u00edta\u010dov\u00e1 anal\u00fdza biologick\u00fdch sign\u00e1l\u016f (2016)<\/li>\n\n\n\n<li>Detekce ud\u00e1lost\u00ed v EKG sign\u00e1lu s vyu\u017eit\u00edm vlnkov\u00e9 transformace (2019)<\/li>\n\n\n\n<li>V\u010dasn\u00e1 detekce artefakt\u016f ve fyziologick\u00fdch sign\u00e1lech (2023)<\/li>\n\n\n\n<li>Automatick\u00e1 detekce anom\u00e1li\u00ed a artefakt\u016f v\u00a0sign\u00e1lech nitrolebn\u00edho a arteri\u00e1ln\u00edho tlaku (2024)<\/li>\n<\/ul>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong>Aplikace segmentace obrazu ve zdravotnictv\u00ed<\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/petr-kubera\/\">RNDr. Petr Kubera, Ph.D.<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">C\u00edlem pr\u00e1ce je prov\u00e9st re\u0161er\u0161i existuj\u00edc\u00edch model\u016f pro segmentaci obrazu, nap\u0159\u00edklad U-Net, DeepLabV3+, BESNet, ResUNet, YOLO, aplikovan\u00fdch na data z RTG a MRI. Pr\u00e1ce m\u016f\u017ee zahrnovat zkoum\u00e1n\u00ed vlivu preprocesingu na jednotliv\u00e9 modely nebo jejich vz\u00e1jemn\u00e9 porovn\u00e1n\u00ed pomoc\u00ed metrik, jako jsou S\u00f8rensen\u2013Dice coefficient, Jaccard index. Modely nen\u00ed nutn\u00e9 programovat od z\u00e1kladu, vyu\u017eity budou dostupn\u00e9 open-source implementace.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">\u0158e\u0161en\u00e9 pr\u00e1ce:<\/p>\n\n\n\n<ul class=\"wp-block-list\">\n<li>Ad\u00e9la Sv\u00edtilov\u00e1, Jaroslav Radimsk\u00fd<\/li>\n<\/ul>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong>Tvorba modul\u00e1rn\u00ed aplikace pro rozm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed obrazu na l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch sn\u00edmc\u00edch (RTG)<\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/petr-kubera\/\">RNDr. Petr Kubera, Ph.D.<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">C\u00edlem pr\u00e1ce je vytvo\u0159it prototyp modul\u00e1rn\u00ed aplikace umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed automatickou detekci oblast\u00ed z\u00e1jmu na RTG sn\u00edmc\u00edch kr\u010dn\u00ed p\u00e1te\u0159e pomoc\u00ed neuronov\u00e9 s\u00edt\u011b (segmentace nebo detekce kl\u00ed\u010dov\u00fdch bod\u016f) a n\u00e1sledn\u00e9 prov\u00e1d\u011bn\u00ed vybran\u00fdch m\u011b\u0159en\u00ed. Sou\u010d\u00e1st\u00ed bude integrace existuj\u00edc\u00edho AI modelu do samostatn\u00e9 aplikace ur\u010den\u00e9 pro b\u011bh na osobn\u00edm po\u010d\u00edta\u010di. Pr\u00e1ce se zam\u011b\u0159\u00ed na kvantizaci modelu a posouzen\u00ed jej\u00edho vlivu na p\u0159esnost a rychlost inference s c\u00edlem nal\u00e9zt vhodn\u00fd kompromis pro praktick\u00e9 pou\u017eit\u00ed. D\u00edl\u010d\u00edm c\u00edlem je n\u00e1vrh u\u017eivatelsk\u00e9ho rozhran\u00ed ve spolupr\u00e1ci s l\u00e9ka\u0159sk\u00fdm t\u00fdmem KZ tak, aby odpov\u00eddalo klinick\u00fdm pot\u0159eb\u00e1m a umo\u017e\u0148ovalo p\u0159ehlednou vizualizaci i export v\u00fdsledk\u016f m\u011b\u0159en\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong>Re\u0161er\u0161e a experiment\u00e1ln\u00ed porovn\u00e1n\u00ed model\u016f pro detekci implant\u00e1t\u016f na RTG sn\u00edmc\u00edch<\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/petr-kubera\/\">RNDr. Petr Kubera, Ph.D.<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">C\u00edlem pr\u00e1ce je prov\u00e9st re\u0161er\u0161i sou\u010dasn\u00fdch metod hlubok\u00e9ho u\u010den\u00ed pro detekci objekt\u016f se zam\u011b\u0159en\u00edm na detekci implant\u00e1t\u016f na RTG sn\u00edmc\u00edch. Pozornost bude v\u011bnov\u00e1na zejm\u00e9na architektur\u00e1m typu <strong>DETR <\/strong>(Detection Transformer) a dal\u0161\u00edm modern\u00edm detek\u010dn\u00edm model\u016fm (nap\u0159. YOLO, Faster R-CNN). Sou\u010d\u00e1st\u00ed pr\u00e1ce bude tak\u00e9 systematick\u00e9 vyhled\u00e1n\u00ed a anal\u00fdza voln\u011b dostupn\u00fdch dataset\u016f obsahuj\u00edc\u00edch RTG sn\u00edmky s implant\u00e1ty. Nad t\u011bmito datasety bude provedeno z\u00e1kladn\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed porovn\u00e1n\u00ed vybran\u00fdch model\u016f z hlediska p\u0159esnosti a v\u00fdpo\u010detn\u00ed n\u00e1ro\u010dnosti. V\u00fdstupem bude p\u0159ehledn\u00e9 zhodnocen\u00ed vhodnosti jednotliv\u00fdch p\u0159\u00edstup\u016f pro budouc\u00ed vyu\u017eit\u00ed v medic\u00ednsk\u00e9m zobrazov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details has-normal-font-size is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong><strong>Anal\u00fdza \u0161umu v rentgenov\u00fdch sn\u00edmc\u00edch<\/strong><\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/jiri-skvara\/\">RNDr. Ji\u0159\u00ed \u0160kv\u00e1ra, Ph.D.<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Zpracov\u00e1n\u00ed obrazu obvykle za\u010d\u00edn\u00e1 potla\u010den\u00edm \u0161umu zvolen\u00e9ho sn\u00edmku. U rentgenov\u00fdch sn\u00edmk\u016f se vyskytuj\u00ed specifick\u00e9 typy \u0161umu souvisej\u00edc\u00ed s metodou sn\u00edm\u00e1n\u00ed, jejich\u017e odstran\u011bn\u00ed je n\u00e1ro\u010dn\u00e9 a obt\u00ed\u017en\u011b ov\u011b\u0159iteln\u00e9 pouhou vizu\u00e1ln\u00ed kontrolou. C\u00edlem pr\u00e1ce je explora\u010dn\u00ed anal\u00fdza dostupn\u00fdch rentgenov\u00fdch sn\u00edmk\u016f se zam\u011b\u0159en\u00edm na charakterizaci jednotliv\u00fdch typ\u016f \u0161umu a ur\u010den\u00ed jejich procentu\u00e1ln\u00edho zastoupen\u00ed. V\u00fdsledky mohou p\u0159isp\u011bt k efektivn\u011bj\u0161\u00edmu tr\u00e9nov\u00e1n\u00ed model\u016f segmentace obrazu.<\/p>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details has-normal-font-size is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong><strong>V\u00fdvoj n\u00e1stroje pro p\u0159evod mezi form\u00e1ty vybran\u00fdch simula\u010dn\u00edch bal\u00ed\u010dk\u016f<\/strong><\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/jiri-skvara\/\">RNDr. Ji\u0159\u00ed \u0160kv\u00e1ra, Ph.D.<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V oblasti po\u010d\u00edta\u010dov\u00fdch simulac\u00ed molekul\u00e1rn\u00edch syst\u00e9m\u016f existuje \u0159ada simula\u010dn\u00edch bal\u00ed\u010dk\u016f vyu\u017e\u00edvan\u00fdch k modelov\u00e1n\u00ed chov\u00e1n\u00ed molekul v chemick\u00fdch procesech, jako je nap\u0159\u00edklad \u010di\u0161t\u011bn\u00ed vzduchu, separace l\u00e9\u010div a podobn\u011b. Chov\u00e1n\u00ed jednotliv\u00fdch molekul je v t\u011bchto n\u00e1stroj\u00edch pops\u00e1no sadou parametr\u016f popisuj\u00edc\u00ed interakce molekuly s jej\u00edm okol\u00edm (obvykle naz\u00fdv\u00e1no jako forcefield). Tyto n\u00e1stroje v\u0161ak \u010dasto pou\u017e\u00edvaj\u00ed nekompatibiln\u00ed form\u00e1ty pro popis interak\u010dn\u00edch parametr\u016f. C\u00edlem pr\u00e1ce je navrhnout intuitivn\u00ed n\u00e1stroj ve form\u011b webov\u00e9 slu\u017eby, kter\u00fd umo\u017en\u00ed p\u0159evod vstupn\u00edch form\u00e1t\u016f mezi jednotliv\u00fdmi bal\u00ed\u010dky. V p\u0159\u00edpad\u011b nekompatibiln\u00edch parametr\u016f by m\u011bl n\u00e1stroj vyu\u017e\u00edvat numerick\u00e9 metody k jejich p\u0159epo\u010dtu.<\/p>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong><strong>Zpracov\u00e1n\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch zpr\u00e1v<\/strong><\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/jiri-skvara\/\">RNDr. Ji\u0159\u00ed \u0160kv\u00e1ra, Ph.D.<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">T\u00e9ma se zam\u011b\u0159uje na vyu\u017eit\u00ed metod textov\u00e9 anal\u00fdzy pro zji\u0161t\u011bn\u00ed sentimentu l\u00e9ka\u0159e v l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch zpr\u00e1v\u00e1ch, tedy ur\u010den\u00ed, zda se jedn\u00e1 o pozitivn\u00ed nebo negativn\u00ed n\u00e1lez. Sou\u010d\u00e1st\u00ed je tak\u00e9 ov\u011b\u0159en\u00ed mo\u017enost\u00ed extrakce parametr\u016f pacienta pomoc\u00ed s\u00e9mantick\u00e9 anal\u00fdzy nebo jazykov\u00fdch model\u016f. Pro pr\u00e1ci budou vyu\u017eita data dostupn\u00e1 na serveru Kaggle, kter\u00e1 krom\u011b textov\u00fdch zpr\u00e1v obsahuj\u00ed i rentgenov\u00e9 sn\u00edmky pacient\u016f.<\/p>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details has-normal-font-size is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong>Vyu\u017eit\u00ed interaktivn\u00edch technologi\u00ed pro terapeutick\u00e9 intervence<\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/pavel-beranek\/\">Ing. Mgr. Pavel Ber\u00e1nek<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V\u00fdzkum se zam\u011b\u0159uje na vyu\u017eit\u00ed interaktivn\u00edch technologi\u00ed, zejm\u00e9na videohern\u00edch engin\u016f a AI agent\u016f, p\u0159i v\u00fdvoji aplikac\u00ed podporuj\u00edc\u00edch terapeutick\u00e9 intervence u pacient\u016f s r\u016fznorod\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi. P\u0159\u00edkladem je vyu\u017eit\u00ed virtu\u00e1ln\u00ed reality pro tr\u00e9nink prostorov\u00e9 navigace u pacient\u016f s Alzheimerovou chorobou nebo tvorba animovan\u00e9ho chatbota kombinuj\u00edc\u00edho roz\u0161\u00ed\u0159enou realitu a velk\u00e9 jazykov\u00e9 modely k podpo\u0159e rozvoje komunika\u010dn\u00edch a pam\u011b\u0165ov\u00fdch dovednost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V\u00fdzkum vyu\u017e\u00edv\u00e1 n\u00e1stroje jako Blender, Unity Engine, Unreal Engine a programovac\u00ed jazyky C# a Python. Kl\u00ed\u010dovou roli hraj\u00ed transform\u00e1torov\u00e9 modely pro zaji\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159irozen\u00e9 interakce a personalizace terapeutick\u00fdch sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f. T\u00e9mata jsou vhodn\u00e1 pro studenty se z\u00e1jmem o v\u00fdvoj komplexn\u00edch aplikac\u00ed s d\u016frazem na u\u017eivatelsk\u00fd pro\u017eitek a personalizaci.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">\u0158e\u0161en\u00e9 pr\u00e1ce:<\/p>\n\n\n\n<ul class=\"wp-block-list\">\n<li>V\u00fdvoj simul\u00e1toru hororov\u00e9ho z\u00e1\u017eitku ve virtu\u00e1ln\u00ed realit\u011b (Michaela Kadl\u010dkov\u00e1)<\/li>\n\n\n\n<li>VR Therapy: platforma pro tr\u00e9nink kognitivn\u00edch dovednost\u00ed pacient\u016f posti\u017een\u00fdch Alzheimerovou nemoc\u00ed (Bc. Anna Trejdlov\u00e1)<\/li>\n<\/ul>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details has-normal-font-size is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong>Modelov\u00e1n\u00ed a simulace mechanism\u016f v\u00fdvoje rakoviny a vlivu terapeutick\u00e9 intervence<\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/pavel-beranek\/\">Ing. Mgr. Pavel Ber\u00e1nek<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V roce 2022 zem\u0159elo na rakovinu p\u0159ibli\u017en\u011b 10 milion\u016f lid\u00ed a u dal\u0161\u00edch 20 milion\u016f byla tato nemoc diagnostikov\u00e1na. Rakovina p\u0159edstavuje jednu z nejz\u00e1va\u017en\u011bj\u0161\u00edch nemoc\u00ed sou\u010dasnosti, p\u0159i\u010dem\u017e po\u010det p\u0159\u00edpad\u016f st\u00e1le nar\u016fst\u00e1. Mechanismy jej\u00edho v\u00fdvoje v\u0161ak z\u016fst\u00e1vaj\u00ed z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti neprozkouman\u00e9. Proto vznikl relativn\u011b nov\u00fd v\u011bdn\u00ed obor v\u00fdpo\u010detn\u00ed onkologie, jeho\u017e c\u00edlem je vytv\u00e1\u0159et a simulovat modely r\u016fstu rakoviny a jejich interakce s okoln\u00edm prost\u0159ed\u00edm.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Tento obor ji\u017e dos\u00e1hl v\u00fdznamn\u00e9ho pokroku \u2013 nap\u0159\u00edklad simulac\u00ed vlivu imunoterapie na zastaven\u00ed rakovinov\u00e9ho bujen\u00ed pomoc\u00ed diskr\u00e9tn\u00edch model\u016f, jako jsou bun\u011b\u010dn\u00e9 automaty a agentov\u00e9 syst\u00e9my. P\u0159esto v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1 mnoho neprob\u00e1dan\u00fdch oblast\u00ed a p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed pro inovaci.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">C\u00edlem t\u00e9to pr\u00e1ce je modelovat, optimalizovat nebo vytv\u00e1\u0159et nov\u00e9 mechanismy a modely, kter\u00e9 d\u00e1le roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed mo\u017enosti v\u00fdpo\u010detn\u00ed onkologie. To zahrnuje n\u00e1vrh a implementaci model\u016f r\u016fstu rakoviny, anal\u00fdzu vlivu r\u016fzn\u00fdch faktor\u016f (nap\u0159. l\u00e9\u010debn\u00fdch metod) na v\u00fdvoj n\u00e1doru a optimalizaci simulac\u00ed pro lep\u0161\u00ed predikci chov\u00e1n\u00ed rakovinn\u00fdch bun\u011bk.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Programovac\u00ed jazyk nen\u00ed pevn\u011b stanoven, av\u0161ak doporu\u010den\u00fdm programovac\u00edm jazykem je Python kv\u016fli \u0161irok\u00e9 \u0161k\u00e1le knihoven pro simulace a datovou anal\u00fdzu. T\u00e9ma je vhodn\u00e9 pro studenty se z\u00e1jmem o biologick\u00e9 procesy, simulace a interdisciplin\u00e1rn\u00ed v\u00fdzkum propojuj\u00edc\u00ed biologii, informatiku a matematiku.<\/p>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<details class=\"wp-block-details has-normal-font-size is-layout-flow wp-block-details-is-layout-flow\"><summary><strong>Vyu\u017eit\u00ed metod strojov\u00e9ho u\u010den\u00ed pro v\u00fdzkum f\u00e1zov\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed kopolymern\u00edch syst\u00e9m\u016f<\/strong> (<a href=\"https:\/\/ki.ujep.cz\/cs\/personalni-slozeni\/pavel-beranek\/\">Ing. Mgr. Pavel Ber\u00e1nek<\/a>)<\/summary>\n<div class=\"wp-block-group is-layout-constrained wp-block-group-is-layout-constrained\">\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Kopolymery p\u0159edstavuj\u00ed modern\u00ed, na m\u00edru p\u0159ipraviteln\u00e9 funk\u010dn\u00ed nanomateri\u00e1ly s \u0161irok\u00fdm potenci\u00e1lem vyu\u017eit\u00ed ve zdravotnictv\u00ed (nosi\u010de l\u00e9\u010div), chemick\u00e9 synt\u00e9ze (katalyz\u00e1tory), ochran\u011b \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed (filtrace tekutin) a elektronice (tenkovrstv\u00e9 tranzistory). Tyto materi\u00e1ly se skl\u00e1daj\u00ed z molekul\u00e1rn\u00edch \u0159et\u011bzc\u016f s r\u016fznorod\u00fdm slo\u017een\u00edm (diblokov\u00e9, triblokov\u00e9, gradientn\u00ed, taperovan\u00e9), rozmanit\u00fdmi architekturami (blokov\u00e9, hv\u011bzdicov\u00e9, kart\u00e1\u010dov\u00e9) a nach\u00e1zej\u00ed se v r\u016fzn\u00fdch prost\u0159ed\u00edch (rozpou\u0161t\u011bdlo, objemov\u00e1 f\u00e1ze, 2D povrch). Jejich vlastnosti, jako je tuhost jednotliv\u00fdch blok\u016f nebo polydisperzita, ur\u010duj\u00ed jejich f\u00e1zov\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a tvorbu specifick\u00fdch nanostruktur.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Simulace v\u00fdvoje t\u011bchto nanostruktur se \u010dasto pot\u00fdk\u00e1 s omezen\u00edmi, a\u0165 u\u017e jde o \u010dasovou n\u00e1ro\u010dnost nebo p\u0159esnost, kter\u00e1 z\u00e1vis\u00ed na zvolen\u00e9m modelu m\u011b\u0159\u00edtkov\u00e9 \u0161k\u00e1ly (molekul\u00e1rn\u00ed dynamika, disipativn\u00ed \u010d\u00e1sticov\u00e1 dynamika, spojit\u00e9 modely). C\u00edlem tohoto v\u00fdzkumu je vyu\u017e\u00edt pokro\u010dil\u00e9 metody strojov\u00e9ho u\u010den\u00ed k efektivn\u00ed anal\u00fdze a predikci chov\u00e1n\u00ed t\u011bchto materi\u00e1l\u016f. V\u00fdzkum zahrnuje klasifikaci potenci\u00e1ln\u00edch nanostruktur na z\u00e1klad\u011b pr\u016fb\u011b\u017en\u00fdch fyzik\u00e1ln\u00edch dat, shlukov\u00e1n\u00ed jejich vlastnost\u00ed podle jejich podobnosti i generov\u00e1n\u00ed um\u011bl\u00fdch dat, kter\u00e1 realisticky reprezentuj\u00ed v\u00fdvoj struktur v simulac\u00edch. T\u00edmto p\u0159\u00edstupem lze z\u00e1sadn\u011b urychlit a zefektivnit v\u00fdzkum kopolymer\u016f, \u010d\u00edm\u017e se otev\u00edraj\u00ed nov\u00e9 mo\u017enosti pro jejich praktick\u00e9 vyu\u017eit\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Hlavn\u00edmi n\u00e1stroji jsou simula\u010dn\u00ed bal\u00edk LAMMPS a v\u00fdpo\u010detn\u00ed klastr grafick\u00fdch karet. Programovac\u00ed jazyk nen\u00ed pevn\u011b stanoven. Tato pr\u00e1ce je ide\u00e1ln\u00ed pro studenty se z\u00e1jmem o v\u00fdzkum inovativn\u00edch t\u00e9mat v oblasti fyziky nanomateri\u00e1l\u016f, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed z\u00edskat zku\u0161enosti s modern\u00edmi simula\u010dn\u00edmi technikami, aplikac\u00ed metod strojov\u00e9ho u\u010den\u00ed a v\u00fdpo\u010detn\u00ed fyzikou. V\u00fdzkum nab\u00edz\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost p\u0159isp\u011bt k pokroku v oblasti funk\u010dn\u00edch nanostruktur a m\u00e1 \u0161irok\u00e9 praktick\u00e9 uplatn\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">\u0158e\u0161en\u00e9 pr\u00e1ce:<\/p>\n\n\n\n<ul class=\"wp-block-list\">\n<li>Predikce vzniku stabiln\u00ed a metastabiln\u00ed semiflexibiln\u00ed diblokov\u00e9 polymern\u00ed nanostruktury (David Hol\u00fd)<\/li>\n<\/ul>\n<\/div>\n<\/details>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><\/p>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>On this page, you will find an <strong>overview of current research topics<\/strong> offered to students as part of the ODAS department's activities. The topics can be pursued as term papers as well as final thesis projects. If you are interested in any of these areas or have your own research topic proposal, please do not hesitate to contact us.<\/p>","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"folder":[],"class_list":["post-800","page","type-page","status-publish","hentry"],"featured_image_src":null,"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/odas.ujep.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/800","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/odas.ujep.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/odas.ujep.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/odas.ujep.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/odas.ujep.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=800"}],"version-history":[{"count":10,"href":"https:\/\/odas.ujep.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/800\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":876,"href":"https:\/\/odas.ujep.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/800\/revisions\/876"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/odas.ujep.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=800"}],"wp:term":[{"taxonomy":"folder","embeddable":true,"href":"https:\/\/odas.ujep.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/folder?post=800"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}