Na této stránce naleznete seznam našich realizovaných projektů, které demonstrují šíři naší odbornosti a praktického přínosu v těchto oblastech.
Aktuálně řešené projekty
DIGITECH
Projekt DIGITECH se věnuje aplikaci nástrojů umělé inteligence a pokročilé digitalizace do oblasti zdravotnictví. Jeho hlavním cílem je vybudovat spolehlivou datovou a softwarovou infrastrukturu, která zrychlí diagnostické procesy, zefektivní plánování péče po operacích a podpoří moderní přístupy v terapii kognitivních poruch, zejména u seniorní populace.
Tento projekt vznikl jako odpověď na přetrvávající výzvy v oblasti zdravotnické informatiky – jako je nedostatečná automatizace procesů, omezená dostupnost kvalitních dat pro vývoj AI řešení nebo potřeba sjednocení datových struktur.
DIGITECH přináší konkrétní řešení v několika oblastech:
- Otevřená data: Budování medicínských databází určených k podpoře výzkumu a vývoji nových digitálních aplikací pro zdravotnickou praxi.
- AI diagnostika: Vývoj nástrojů využívajících umělou inteligenci pro analýzu biologických signálů, klinických záznamů a radiologických obrazů.
- Inovativní terapie: Nasazení chytrých technologií a virtuální reality pro individuálně přizpůsobenou rehabilitaci osob trpících demencí.
RUR – CreaThon
CreaThon je součástí širšího řešeného projektu zaměřeného na podporu digitalizace a inovací ve zdravotnictví. Jeho nedílnou součástí je plánování a spolupráce se zdravotnickým sektorem, v rámci které jsou společně definovány konkrétní problémy a výzvy k řešení. Tyto výstupy pak slouží jako základ pro intenzivní 24hodinovou akci ve stylu hackathonu.
Během samotného CreaThonu studenti datového inženýrství ve spolupráci s odborníky z oblasti zdravotnictví navrhují a prezentují inovativní technologická řešení zaměřená na digitalizaci zdravotnických procesů a modernizaci diagnostiky, zejména v nemocnicích Ústeckého kraje. Výsledné návrhy často zahrnují prototypy softwarových nástrojů nebo datových modelů, které mohou být dále rozvíjeny v praxi.
CreaThon nejen posiluje praktické dovednosti studentů a jejich napojení na reálné potřeby regionu, ale také přispívá k transformaci zdravotnického systému v duchu moderních technologií.
Tato iniciativa vznikla jako součást projektu RUR, který odborně a komplexně podporuje přeměnu Ústeckého kraje v reakci na nové společenské a ekonomické výzvy. Projekt RUR se zaměřuje na odstraňování dlouhodobých rozvojových bariér a posilování významu regionu v rámci ČR i v mezinárodním kontextu.
Umělá inteligence v automatické segmentaci a hodnocení radiologického obrazu
Modely umělých neuronových sítí (ANN) představují matematické ztvárnění lidského nervového systému, které bylo široce aplikováno k řešení různých nelineárních problémů v biomedicínské oblasti a humánní medicíně. Existuje několik aplikací umělé inteligence v managementu onemocnění páteře, včetně diagnostiky a hodnocení progrese onemocnění, extrakce klinicky relevantních informací z radiografických snímků, predikce výsledků, biomechanickém hodnocení páteře a ve výzkumu. ANN je technika strojového učení zběhlá v učení vztahu mezi specifikovanými vstupními a výstupními proměnnými. ANN na základě vyhodnocení datových souborů spravovaných podle nejlepší současné praxe založené na důkazech předurčuje tyto systémy k tomu, aby se staly schématy podpory rozhodování k dosažení optimálních klinických a radiologických výsledků a minimalizaci rizika komplikací.
PhysicoConnect.cz
Multicentrická databáze deidentifikovaných dat pacientů hospitalizovaných v intenzivní péči se zvláštním zaměřením na vysokofrekvenčně vzorkovaná data z multimodální monitorace sloužící k provádění multidisciplinárního výzkumu spolupracujících center.
Predikce fázového chování blokových kopolymerů pomocí částicového modelování a strojového učení
Cílem projektu Studentské grantové soutěže je pomocí vhodné kombinace molekulárních simulací a nástrojů umělé inteligence vytvořit model pro rychlou predikci rovnovážné mikroskopické struktury vybraných systémů s blokovými kopolymery s cílem zkrátit čas potřebný pro konstrukci komplexních fázových diagramů
Realizované projekty
Prediktivní modelování
Datová analýza ve společnosti ADLER Czech, a.s. (nyní MALFINI a.s.)
Cílem projektu bylo navrhnout a otestovat model založený na rekurentních neuronových sítích pro predikci prodeje obchodovaných komodit. Dalším dílčím cílem bylo porovnání přesností odhadů prodeje komodit mezi modely na bázi autoregrese. Řešení spočívalo ve výběru a analýze vstupních dat včetně jejich očištění. Bylo nutné navrhnout funkční architekturu neuronové sítě vzhledem k dodaným datům. Postupně byla otestována celá řada konkurenčních modelů, které se lišily na úrovni délky vstupních dat, použitých regresorů, architektury a topologie sítě a jejich parametrů. Modely byly mezi sebou porovnány z hlediska úspěšnosti predikce prodejů na zadaná časová období. Pro každou z prodávaných komodit na daném trhu bylo určeno, který model je nejvhodnější a zda je konkurenceschopný se současně používaným modelem.
![]() | ![]() |
Ukázka chování modelovaných časových řad pro různé produkty |
Analýza využití metod strojového učení pro monitoring a predikci vývoje stavu spodní vody v dobývacím území
Cílem tohoto projektu je navrhnout lineární regresní model pro modelování hloubky hladiny na vrtech. Vychází se z dodaných meteorologických a geofyzikálních dat. Nedílnou součástí projektu je konsolidace dat a ověření jejich vhodnosti pro modelování. Návrh modelu spočívá ve výběru a konstrukci dalších vhodných veličin (např. agregované srážky za období, průměrná teplota v časovém rámci, délka časového rámce) pro každý z vrtů. Tyto veličiny jsou použity pro regresní model. Očekávané výstupy nejsou predikce chování v budoucnosti, nýbrž kvantitativní posouzení vlivu jednotlivých regresorů na chování hloubky hladiny.
![]() | ![]() |
Dílčí výstupy projektu, chování modelu (vlevo) a chování chyby modelu (vpravo) |
Počítačové simulace komplexních systémů
Počítačové simulace fázového chování polymerních kartáčů

Nanogely jsou polymerní nanočástice které jsou využívané v cílené léčbě pro svou vysokou absorpční kapacitu, kontrolovanou velikost při výrobě a schopnost měnit své vlastnosti dle prostředí, ve kterém se nachází. Schopnost ukotvit speciální skupiny na povrch nanogelu dává výzkumníkům možnost kontrolovat povrchové a mechanické vlastnosti nanogelu. Mesoškálové simulace zde byly využity pro modelování povrchu nanogelu složeného z polyetylen-glykolu a polyetylen-iminu (šedá barva na obrázku), který byl modifikován alkyl-aminovými řetězci. Výsledky simulací ukázaly, že hustota pokrytí povrchu a délka alkyl aminu hraje klíčovou roli při zpřístupnění nebo uzavření povrchu od okolního prostředí a tím ke kontrole absorpční kapacity nanogelu a následného uvolnění uzavřené látky. Výsledky a popis převzaty z Posel et al., Nanomaterials 2019, 9, 1514.
Počítačové simulace separace racemických směsí
Při výrobě léku ve farmaceutickém průmyslu do reakce vstupují chirální molekuly a produkt je velmi často racemická směs. Zatímco jedna složka směsi je aktivně léčivá, ta druhá je většinou škodlivá nebo snižuje požadovaný efekt. Z tohoto důvodu je nutné tyto dvě chemicky identické komponenty oddělit. V současné době je známo několik druhů metod pro separaci racemických směsí, jejichž problémem je však v mnoha případech buď nízká účinnost, nebo vysoká cena. Jako nejslibnější se v současné době jeví metody membránové separace. Výběr vhodné membrány je však ve většině případů založen pouze na intuici bez plného pochopení separačního procesu. Počítačové simulace představují nástroj vhodný k důkladnému přezkoumání interakcí mezi jednotlivými atomy a poskytují tedy úplný vhled do studovaného systému. V tomto tématu se soustředíme na modelování interakce různých enantiomerů farmaceuticky aktivních látek s vybranými chirálními selektory ve snaze popsat mechaniku chirálního rozpoznání.
Počítačové simulace chirální selekce ibuprofenu
Ibuprofen je typických příkladem racemické směsi. Jeho dva enantiomerym, označované jako (R)- a (S)-Ibuprofen, vykazují totožné termodynamické vlastnosti, ale uvnitř živého organismu vykazují jiné účinky. Zatímco (S)-Ibuprofen je v těle aktivní a ulevuje od bolesti, (R)-Ibuproofen nemá pozorovatelný účinek a pouze snižuje výsledný efekt léku. Při pokusu o zachycení (R)-Ibuprofenu z racemické směsi byla jako chirální selektor použita molekula β-cyclodextrinu. Pomocí molekulárně dynamických simulací bylo ukázáno, že (R)-Ibuprofen je schopen s chirálním selektorem vytvořit více vazeb než jeho (S)-forma a je tedy možné ho tímto způsobem z racemické směsi odseparovat. Efektivitu selekce ovšem silně ovlivňuje rozpouštědlo, které může zabrat dostupné vodíkové vazby a tak efekt dělení v podstatě vyrušit. Výběr vhodného rozpouštědla je předmětem dalšího výzkumu. Výsledky a popis převzaty z Škvára et al., J. Mol. Liq. 2020, 302, 112575.

Počítačové simulace pohybu chodců pomocí CFD přístupu
Modelování pohybu chodců je zajímavý komplexní nelineární problém, který v sobě zahrnuje davové chování, a i schopnost sebe-organizace systému. Pohyb chodců je ovlivňován celou řadou podmínek. Patří sem jak fyzikální, např. vliv okolního prostředí, tak i sociální a psychologické podmínky. Jednou z velmi důležitých aplikací je simulace pohybu davu v průběhu panických situací, např. při vzniku požárů a povodní. Tyto výsledky chování je pak možné zohlednit do evakuačních plánů (např. umístění východů).
V zásadě rozlišujeme dva typy modelů, makroskopické a mikroskopické. Z makroskopického pohledu lze chodce vnímat jako inteligentní tekutinu. Jejich pohyb je pak popsán rovnicemi podobnými rovnicím pro stlačitelné proudění. Nicméně je zde třeba uvažovat i působení dalších nefyzikálních faktorů, které je možné modelovat pomocí tzv. sociální síly. Pohyb chodce je pak ovlivňován blízkostí dalších chodců v okolí, či blízkostí východů.

V případě mikroskopických modelů je studovaným objektem jednotlivý chodec (částice) a dav chodců je modelován jako systém tvořený těmito částicemi. Lze použít celou řadu modelovacích přístupů, jako je např. popis pomocí obyčejných diferenciálních rovnic, modelování pomocí agentů, či pomocí celulárních automatů. Víc lze nalézt například v Kubera et al., Mathematics 2021, 9, 1525 nebo v Felcman et al., Mathematical Modelling of Natural Phenomena 2021, 16, 11.